O puncování
5. 4. 2013
Čím se řídí puncování předmětů z drahých kovů?
Jak jistě všichni sběratelé a obchodníci se starožitnostmi vědí, došlo na počátku roku 2004 k rozsáhlejším změnám puncovních předpisů upravujících oblast puncovnictví a zkoušení drahých kovů. Především se jednalo o novelu zákona č. 539/1992 Sb. o puncovnictví a zkoušení drahých kovů zákonem č. 127/2003 Sb. V závislosti na tom došlo i k úpravám podzákonných vyhlášek a novelizaci sazebníku puncovních poplatků. Všechny tyto zákonné předpisy byly vytvářeny zejména s ohledem na nově vyrobené a prodávané zboží, ale týkají se i prodeje starožitného zboží vyrobeného z drahých kovů. Puncovní úřad vydal v březnu 2004 příručku, která soustřeďuje předpisy puncovního práva a je dobrou pomůckou pro orientaci jak odborné, tak laické veřejnosti. Lze ji zakoupit na adrese Kozí 4, Praha 1. Více na www.puncovniurad.cz.
Jak postupovat, mám-li předmět z drahých kovů a nemá punc?
Označení zboží puncem budete potřebovat např. v případě, že budete chtít šperk či předmět z drahých kovů prodat ve starožitnostech. Puncování se provádí na např. Puncovním úřadě v Praze 1, Kozí 4.
Pokud donesete na Puncovní úřad předmět z drahých kovů s žádostí o označení (což je nutno při prodeji u nepuncovaného zboží provádět prakticky vždy), Puncovní úřad postupuje převážně dvěma možnými způsoby:
- předmět označí puncem dle současných zákonných předpisů, tj. novým puncem, který se užívá na všechno zboží dané ryzosti
- úřad vydá písemné osvědčení
Ad 1. Puncování
V současnosti se punc na předmět razí vyražením, v blízké budoucnosti bude přistoupeno k označování laserem, které je např. pro staré šperky šetrnější. Nevýhodou tohoto postupu kromě obavy z mechanického poškození je fakt, že staré zboží bude označeno puncem, který neodpovídá období vzniku předmětu, což je z pohledu starožitníka jednoznačně nežádoucí, výhodou je pak trvanlivost a nezpochybnitelnost toho značení.
Nutno ještě podotknout, že u stříbrných předmětů se používá stejný punc již 60 let, takže u předmětů z 20. století tato nevýhoda odpadá.
Označení plombou. Toto značení vytvořil PÚ ve snaze nerazit na staré šperky nové puncy. Jedná se o to, že tam, kde je to možno, např. u prstenů, náhrdelníků, náramků atd. je na předmět zavěšena na šňůrce plomba, původně plastová, dnes papírová s kovovou povrchovou úpravou a opatřená hologramem Puncovního úřadu, na které je vyznačena ryzost a druh kovu a nahrazuje tedy vyražený punc. Nevýhodou tohoto označení je, že je „pouze na jedno použití“, protože aby předmět šel používat, musí si ten, kdo si šperk zakoupil, označení odstranit a při případném dalším prodeji se musí předmět znovu předložit k označení. Tato nevýhoda je nejmarkantnější u předmětů s vysokou váhou, neboť u těch se jedná o značné opakovaně placené částky za označení (viz sazebník v příloze). Výhodou je, že není starý šperk označen novým puncem, což je, jak jsem již uvedla, sběratelsky nežádoucí. Tento způsob se nyní prakticky neužívá.
Ad 2. Písemné osvědčení
Toto osvědčení připomíná dříve užívaný „atest“ a v zásadě se užívá tam, kde není možné předmět označit jinak (punc, plomba). Tato forma je z hlediska prodeje starožitností pravděpodobně nejvhodnější, neboť doprovází v nezměněné formě předmět i po prodeji a nový majitel si ho může uložit. Nevýhodou tohoto značení je poměrně velká administrativní zátěž i zátěž znalecká pro Puncovní úřad.
Rozhodnutí o tom, jakou formu značení Puncovní úřad použije, spadá do kompetence úřadu. Ten je však ochoten, opatří-li starožitník předmět např. prohlášením o stáří, v odůvodněných případech akceptovat žádost majitele předmětu, jaký způsob značení zvolit.
Proto jsme došli k následujícím doporučením: pečlivě zvažte, zda se jedná o předmět starší padesáti let, při předkládání předmětů doložte písemné zdůvodnění, proč žádáte např. o osvědčení. Puncovní úřad si sice vyhrazuje právo rozhodnout o způsobu označení, ale s přihlédnutím na oprávněné požadavky žadatele je nakloněn postupovat dle zdůvodněné žádosti předkladatele, neboť si je vědom faktu, že některé staré zboží nelze ani puncovat, ani na ně není vhodné zavěsit plomby.
Pro potenciální kupce chci zrekapitulovat, že všechna výše popsaná označení jsou platná a může tedy s klidem a důvěrou předmět ve starožitnostech či na aukci zakoupit, je-li: puncován, vybaven starým, stále platným atestem či novým osvědčením, či označen snímatelnou plastovou či papírovou plombou. Více o oceňování předmětů z drahých kovů na www.valentinum.cz.
Platí puncovní zákon pro prodej starožitností ze zlata a stříbra platí v ostatních zemích EU?
Puncovní zákon platí v každém členském státě evropské unie v jiné podobě. Tu si určuje ta která členská země zákonem, např. Německo tento zákon nemá. Proto na našem území platí pro režim prodeje pouze puncy platné pro naše území dle příslušných zákonů. Seznam těchto platných punců lze též zakoupit na Puncovním úřadě v Kozí ulici 4, Praha 1.
Závěrem musím ještě zmínit to, že Puncovní zákon uznává puncovní značky těch států EU, které mají puncovní zákon vytvořen obdobně, jako my (§ 50 odst. 2) platné v době data našeho vstupu do EU (1. 5. 2004). Jedná se např. o Velkou Británii, Polsko, Maďarsko, Holandsko atd. Seznam států není v současné době definitivně uzavřen. Neplatné jsou naopak puncy německé, italské, francouzské, rakouské (ovšem rakousko-uherské ano), švýcarské (není členem EU) atd. Bližší informace lze získat na Puncovním úřadě.