Jak ocenit starožitný šperk

5. 4. 2013

MÁ VÝZNAM UKLÁDAT V DNEŠNÍ DOBĚ PENÍZE DO STAROŽITNÝCH ŠPERKŮ?

Šperky jsou ideální pro nenápadné, avšak spolehlivé a trvalé ukládání peněz. Jazyku mluvy šperku rozumí obchodník se starožitnostmi od New Yorku přes Paříž a Moskvu až po Šanghaj, šperky jsou dokonale mezinárodní, snadno manipulovatelné a rychle prodejné. Navíc dokáží zdůraznit a podtrhnout krásu a společenské postavení svého majitele. Ostatně jak zpívá Madonna pro oskarový muzikál Moulin Rouge v legendární písni „Diamond Are the Girl Best´s Friends“, tedy nejlepším přítelem dívky je diamant.

JAK VZNIKL NOVODOBÝ ŠPERK? JSOU NA NĚM VIDITELNÉ VLIVY UMĚNÍ STAROVĚKÝCH NÁRODŮ?

Starověké zlatnictví známe z archeologických nálezů a stalo se inspirací pro šperkaře od renesance po současnost. Legendární Heinrich Schliemann, objevitel starověké Troje, nalezl také zlatý poklad antických šperků, v Mykénách vykopal zlaté masky a typické minojské šperky, které ovlivnily další vývoj evropského zlatnictví. Každá velká kultura přinesla do šperkařství něco nového: staří Řekové začali drahokamy osazovat do zlata a ozdobným rytím vytvářeli úchvatné gemy, Keltové přinesli filigrány a složité tvarované ornamenty, kterou se inspirovala v anglické secesi např. firma Liberty, Etruskové vynikali drobnou granulací, kterou se podařilo po staletích pokusů napodobit až v roce 1930, a dále jemným filigránem, Římané zavedli techniku prolamování zlata a navíc snubní prsteny jako symbol svazku muže a ženy, Egypťané přinesli typické a stále populární motivy sfingy, kobru, sokolí hlavu, skarabea a z materiálů tyrkys, lapis lazuli, chalcedon a korál. Komu se podařilo navštívit v Káhiře Egyptské muzeum a spatřit na vlastní oči šperky z Tutanchámonova pokladu, bude o nich do smrti snít. Byzantská říše zavedla do šperků křesťanské symboly a rozšířila použití emailů. S tím pracovali o tisíce let později zlatničtí mistři. Evropské šperkařství má skutečně pestrou a přepychovou historii.

CO TO JE MAZARINŮV a briliantový BRUS?

V polovině 17. století určoval trend pařížským brusírnám kardinál Mazarin. Mazarinův výbrus připomíná gotizující prvky. Revoluční trend v broušení je od benátského Vincenta peruzziho, který diamant vybrousil do tabulky s 32 ploškami na vrchní části a 24 ploškami s ubroušenou špičkou na spodní části diamantu. Peruzzi je tedy vynálezcem briliantového brusu.

JAKÉ ŠPERKY SE OBJEVUJÍ NA TRHU SE STAROŽITNOSTMI?

To, s čím se dlouhodobě můžeme setkat na trhu nejčastěji, jsou šperky z 19. století, období biedermeieru a posléze historismu, kdy se vytvářely šperky ve stylu druhého rokoka, novorenesance, novobaroka a období třetího rokoka a posléze v nastupujícím secesním slohu. Více na www.valentinum.cz. Na konci 19. století se vývoj šperku ubíral dvěma směry, na jedné straně se slibně rozvíjela secese, známá jako Art Noveau, v Německu jako Jugendstill, pracující zejména se stříbrem a slitinami imitujícími zlato přidáváním barevných kovů, které tvořili často slavní návrháři. Důležitá je ovšem produkce permanentní produkce klasických šperků s kvalitními brilianty dovezenými často z Jižní Afriky a perlami, které nosily privilegované a velmi bohaté vrstvy. Secese zažila jeden z vrcholů ve Francii, kde tvořil René Lalique šperky pro Sarah Bernardetovou a pro arménského milionáře Gulbenkiana slavné vážky (dnes je můžeme vidět v Lisabonu), dále český internacionál Alfons Mucha ve spolupráci s firmou „Fouquet“, velká francouzská firma „Cartier“ rozšiřující se na počátku 20. století do Londýna, francouzsko ruská firma „Faberge“ proslulá na carském dvoře Mikuláše svými „vajíčky s překvapením“ nebo bez nadsázky kultovní firma „Tiffany“ nastupující na evropský trh z Ameriky.

Josef Hoffmann a Moser navrhovali v Rakousku pod značkou „Wiener Werkstätte“, firma „Liberty“ tvořila secesní šperky v Anglii. Na trh přišlo slavné Tiffanyho fasování, které nechalo vyniknout kráse kamene a brusu. V Čechách jsme měli také vynikající návrháře šperků pracující zejména ve stylu geometrické secese inspirované vídeňskou secesí, například Marii Křivánkovou, Frantu Anýže a další. Slavnou érou starožitného šperku byla éra „art deca“, která se oficiálně datuje od světové výstavy v Paříži 1925 Exposition internationale des arts décoratifs et industriels modernes a proslavil ji hlavně Hollywood, který svými filmy začal ovlivňovat světovou módu. O art decu se někdy hovořilo jako o stylu „cocktail party“, ale toto označení se týkalo spíše levnější bižuterie. Kdo si našel potěšení v geometrické jednoduchosti a luxusnosti briliantu zafasovaného v precizně zpracovaném bílém zlatě či platině ví, že jen málokterý šperk je elegantnější a působivější. Nejslavnější šperky z levných materiálů dělala Coco Chanel, avšak slavné šperkařské firmy jako „Cartier“, „Tifanny“, „Galle“ a „Lalique“ se staly legendou o luxusu a eleganci a používaly brilianty, safíry a smaragdy, či červeně černou kombinaci emailů nebo korálů s onyxy. Módní styl jednoduchých šatů a krátkých vlasů dal jejich výrobkům šanci vyniknout.

JAK NAKUPOVAT STAROŽITNÝ ŠPERK?

Při nákupu starožitných šperků je třeba sledovat, stejně jako u ostatních starožitností, určité znaky. Zkušený starožitník rozezná zpravidla šperk bez ohledu na punc, ale pro méně zkušeného zájemce jsou dobrým prvním vodítkem právě puncovní značky, které byly zavedeny ve většině zemí a označovaly drahý kov dle jeho ryzosti, v zemích rakousko-uherské monarchie již od 18 století. Povinnost puncovat je v Čechách dodnes, pro určitá období platily určité puncy a pomůžou nám při určení stáří a původu šperku. Více na www.puncovniurad.cz. V každém obchodě s drahými kovy a starožitnými šperky musí mít obchodník úřední seznam těchto puncovních značek a dát ho k dispozici zákazníkovi, který si může vyhledat lupou punc na vybraném kousku a porovnat jej. U starožitných šperků zákon umožňuje nahradit tento punc tzv. „osvědčením“, dokladem vypracovaným Puncovním úřadem v případě, že by vytlačení novodobého puncu starožitnost znehodnotilo. Taktéž kameny je možno u odborníka – starožitníka změřit a vyzkoušet speciálním přístrojem, některé obzvláště cenné kameny musí mít odborný posudek o čistotě a kvalitě. Proto je vždy vhodné nakupovat šperky v renomovaných kamenných obchodech a poradit se s odborníky. Kromě kvality kamenů a ryzosti a váhy drahého kovu je u starožitných šperků důležitá umělecká práce, někdy je možné nalézt i iniciály autora šperku. Právě tato umělecká hodnota dělá ze starožitného šperku unikátní předmět s trvalou hodnotou. Nabídku a ceny šperků v českých starožitnických obchodech je možné porovnat např. na www.antikpraha.cz a zejména na veletrhu Antique pořádaném Asociací starožitníků.
 

Ing. Simona Šustková, čestná prezidentka Asociace starožitníků,www.asociace.com
Alma Antique, aukční dům Valentinum, www.valentinum.cz


zpět na obsah poradny